*Jack Carver – [JC] (čti jako džeisí)
JC se dozví od Valerie, že pracuje pro CIA. Ta před časem vyslala na ostrovy v Tichomoří tajného agenta Harlana Doyla s kterým však po dvou měsících ztratila kontakt. Jí samotnou pak tato organizace vyslala, aby svého kolegu Doyla kontaktovala, převzala nějaké informace, zmapovala situaci a pokud by to bylo možné, tak se pokusila celou věc zastavit.
Jelikož byla celá tato akce přísně utajená a neměla vzbudit Jackovo podezření, musela se tedy vydávat za fotografku jednoho nejmenovaného magazínu o exotickém cestování.
Jacka coby vysloužilého člena zvláštní jednotky, si vybrala a najala, pro jeho zkušenosti o kterých se dozvěděla, ten se tak stal nic netušící zálohou pro případ, že by se na ostrovech něco přihodilo a její mise by tak byla ohrožena.
JC je vším velice překvapen, ale neskrývá svůj údiv a přiznává, že od chvíle kdy byla napadena jeho loď, měl celou tu dobu podezření, že se stal nedobrovolnou součástí cizího plánu. Nyní když je do celé záležitosti zapleten a nemůže již couvnout zpět, žádá Valerii, aby mu pověděla více podrobností o tom, čeho se právě účastní. Valerie se tedy rozpovídá a prozradí mu vše o tajné operaci CIA.
Každý sám, ale chvílemi i společně prožijí na souostroví nejednu horkou chvilku. Smrt číhá na každém kroku, ale oba dokáží projít tímto peklem až do úplného konce.
… Doktor Krieger i zrádce Harlan Doyle již nejsou mezi živými a nebezpečí mutagenu zdá se být navždy zažehnáno. JC s Valerii nacházejí poblíž pobřeží zakotvenou loď a ač poznamenáni prapodivným děním a vražedným dobrodružstvím na ostrově, konečně šťastně a ve zdraví opouštějí sluncem zalité bílé pláže a odplouvají vstříc vzdálenému domovu.
Valerii a Jackovi se před útěkem z ostrova podaří získat materiály o mutagenu a důkazy o genetických pokusech, které byly v tajnosti na ostrovech prováděny ambiciosním vědcem Dr. Kriegerem.
Poté co naši hrdinové v bezpečí doplují do svého cíle a jejich nohy opět vkročí na pevninu, vedou jejich první kroky do centrály tajných služeb, kde Valerie pracuje.
Zde se ubytují v bytě, který je používán programem na ochranu svědků.
Okamžitě je svolána rada nejvyšších představitelů tajných služeb z celého světa, kde Valerie předkládá všechny shromážděné materiály a společně s Jackem podávají svá svědectví.
A zde se začíná odvíjet náš nový příběh…
JC s Valerii vcházejí do rozlehlého mahagonem vykládaného sálu, uprostřed místnosti visí ze stropu velký zlacený lustr zdobený slzičkami z čirého křišťálu, které rozstřelují světelné paprsky žárovek na velký stůl ve tvaru písmene U.
Kolem stolu je asi dvacet tiše diskutujících mužů, v čele sedí v drahém dobře padnoucím obleku muž, který si levou rukou podpírá čelo a listuje v hromádce papírů.
Náhle zvedne svůj zrak a promluví „…áááá tak jste konečně tady, posaďte se prosím…“.
JC s Valerii se posadí ke stolu, muž v čele se postaví a ujímá se slova.
„Pánové a milá dámo, rád bych vás přivítal na dnešní mimořádné radě a také mezi námi přivítal a představil vám pana Jacka Carvera a naší agentku Valerii Constatinovou, kteří se včera společně vrátili z náročné mise v Tichomoří. Chtěl bych se omluvit, že jsem radu svolal takto narychlo, ale nastala neodkladná situace, která už se netýká jen americké národní bezpečnosti, nýbrž přerostla v globální celosvětovou hrozbu. Před několika lety propustilo ministerstvo obrany jednoho z předních vědců jménem Dr. Krieger, který působil v oblasti genetického výzkumu. Bylo zjištěno, že tento muž zašel příliš daleko a začal provádět své tajné pokusy i na lidech, ministerstvo obrany tak muselo zakročit a přijmout nová bezpečnostní opatření. CIA nějaký čas Dr. Kriegera ještě sledovala, ten však jednoho dne zmizel neznámo kam a nikdo nevěděl co se s nim stalo. Je to několik měsíců zpět, co jsme obdrželi informace a podezřelém pohybu většího počtu osob na odlehlých ostrovech v jižním Pacifiku, kam také směřovali zásilky chemických látek a většího počtu pěchotních zbraní. CIA proto spustila tajnou operaci s názvem „Far Cry“ jejíž úkolem bylo zjistit důvod a původ tohoto konání. Za tímto účelem jsme na ostrovy vyslali tajného agenta Harlana Doyla, ten měl celou věc prověřit, případně do celé záležitosti infiltrovat, zajistit nějaké informace a neprodleně nás kontaktovat pomocí satelitního telefonu. Po několika dnech se nám Harlan Doyle konečně ozval“ …ehm... „promiňte musím se trochu napít, nějak mi z toho řečnění vyschlo v ústech“ muž v čele se trochu pousmál, ale bylo na něm patrné, že se snažil zachovat vážnost celé situace. Vzal ze stolu sklenici s minerální vodou, celou ji vypil a položil zpět na stůl, poté uchopil bílé plastové desky s velkým červeným nápisem „Přísně tajné!“, otevřel je a vyndal z nich list papíru.
„Nyní bych vám rád přečetl psaný záznam z volání Harlana Doyla, cituji …
Zde X03 kódové označení operace Far Cry, po několika dnech se mi podařilo úspěšně do celé záležitosti proniknout. Zjistil jsem, že za vším stojí jistý Dr. Krieger, kterého prý propustilo ministerstvo obrany za nedovolené genetické pokusy. Ten zřejmě nabídl svůj tajný projekt někomu ze soukromého sektoru, či nějaké tajné organizaci, ale to se mi zatím nepodařilo zjistit přesně. Jedno je však jisté, tímto se mu podařilo získat značné finanční prostředky a celý projekt tak narostl do nevídaných rozměrů. Název výzkumu zní PROJEKT MUTANT.
Na ostrovech byla vybudována řada dobře vybavených a zabezpečených laboratoří, v kterých jsou prováděny pokusy na zvířatech a v současné době možná již i na lidech. Žádného živého mutanta jsem zde zatím ještě neviděl, ale zahlédl jsem v laboratořích několik rozpitvaných těl a něco vám řeknu, ty bestie vypadají opravdu hrůzostrašně a nebezpečně. Abych nezapomněl, celé souostroví je hlídáno dobře organizovanou soukromou armádou složenou z nájemných žoldáků, kteří zde prošli speciálním výcvikem a vyzbrojeni jsou nejmodernějšími zbraněmi a ….. sakra! Někdo sem jde, musím končit!“
Muž v čele dočetl záznam, vrátil list papíru do desek, které odložil stranou a pokračoval…
„Toto bylo poprvé a bohužel naposledy, kdy se nám agent Doyle ozval, od této chvíle nikdo nevěděl co se s ním stalo. Byli jsme tedy nuceni do celé akce nasadit dalšího agenta a to zde přítomnou Valerii Constantinovou, která se řadí mezi nejlepší agenty CIA, ta dostala za úkol odcestovat do Tichomoří, zjistit co se stalo s Harlanem Doylem, případně se k němu připojit a pokud možno celý výzkum sabotovat a zastavit. Pro plavbu k ostrovům si vybrala zde přítomného pana Jacka Carvera, který byl dříve členem zvláštní jednotky a nyní se živí jako nájemný lodivod pro přepravu turistů. Valerie odcestovala a aby nebudila pozornost, vydávala se za fotografku nejmenovaného magazínu o cestování po exotických zemích. Pro pana Carvera měla celá tato záležitost zůstat utajena, ale bohužel okolnosti tomu nepřáli a pan Carver se stal nedobrovolnou součástí celé operace Far Cry. Agentka Constantinová již déle nemohla tajit svou pravou identitu a musela pana Carvera informovat o všech podrobnostech akce a o účelu, za kterým byla do Tichomoří vyslána. Nyní bych poprosil pana Carvera a agentku Constantinovou, aby podali svá svědectví a podrobně celou radu seznámili s tím, co se na souostroví odehrálo.“
JC s Valerii začali vyprávět, vzájemně se doplňovali a líčili sebemenší detaily svého vražedného dobrodružství. Členové rady se zaujetím hltali každičké jejich slovo, přikyvovali a občas nevěřícně zavrtěli hlavami ze strany na stranu. Poté co oba dokončili svá vyprávění, ujal se slova znovu muž z čela stolu.
„Děkuji za vyčerpávající slova a teď bych z celé výpovědi, kterou jste právě vyslechli, učinil nějaký závěr. To co zde leží přede mnou na stole…“ rukou poklepe na asi 7 centimetrů tlustý svazek papírů, uložených v deskách z tvrdého kartonového papíru „To jsou zápisky, deník a veškeré dokumenty Dr. Kriegera, které se týkají jeho tajného projektu MUTANT. Naší agentce a panu Carverovi se tyto dokumenty podařilo získat poté, co byl zabit Dr. Krieger a zrádce Harlan Doyle. Celý spis jsem v noci důkladně studoval a zjistil jsem, že mutagen byl téměř dokončen a připraven k závěrečnému testování. Jak zde agentka uvedla, zrádce Doyle se chtěl mutagenu zmocnit a prodat, kdo však o tuto látku projevil zájem, není známo. Z těchto dokumentů nelze určit ani kdo celý projekt financoval, neboť Dr. Krieger ve svém deníku uvedl jen to, že prostředky mu poskytl jistý pan X.
Z toho však lze předpokládat, že nebyl všechen mutagen zničen a je zde reálná více než devadesátiprocentní pravděpodobnost, že část mutagenu byla přesunuta na jiné místo naší planety a tam se pracuje na jeho zdokonalování. Tímto vás prosím a žádám, aby vaši agenti sledovali celé kontinenty a od této chvíle řádně prověřili každé více či méně podezřelé jednání. Naše CIA již začala sestavovat speciální jednotku, která se vrátí zpět do Tichomoří, ta bude mít za úkol, pročesat ostrovy, najít zbytek živých mutantů, zabít je a mrtvá těla spálit. Poté se pokusí nalézt možné zapomenuté důkazy o experimentech a nakonec zničí vše, co by jen zdánlivě mohlo připomínat PROJEKT MUTANT.
A tímto bych pánové a dámo ukončil dnešní mimořádnou mezikontinentální radu, děkuji všem za pozornost, za účast na této radě a také za budoucí spolupráci týkající se této věci, nashledanou…“
Všichni se zvedají od stolu a pomalými kroky odcházejí ze sálu pryč. „Pane Carvere“ ozve se z druhé strany stolu, JC se otočí a odpoví „Ano?“.
„Můžete zde ještě chvilku zůstat?“ táže se muž, který celou radu vedl.
JC tedy vykročí směrem k muži a Valerie odchází ze sálu sama.
„Ještě jsem se vám ani nepředstavil, mé jméno je John Anderson, ale můžete mi říkat Johne.“ a přitom potřese Jackovi pravicí. JC odpoví „Velice mě těší Johne, říkejte mi prosím Jacku.“
„Víte Jacku, chtěl jsem vám poděkovat za vše, co jste pro naší organizaci vykonal, ale hlavně vám velice děkuji za to, že jste v tom Valerii nenechal samotnou, bez vás by to nezvládla a co si budeme nalhávat, bez vás by už zřejmě nebyla ani mezi živými, musím uznat, že jsme celou situaci podcenili, ale Val je opravdovou profesionálkou a nejraději jedná na vlastní pěst. Pojďte se posadit Jacku, jistě musíte být po celé akci ještě unaven.“
Poté oba usedají k menšímu stolu, do mohutných kůží potažených křesel a pokračují v přátelském rozhovoru.
„To že Val řekla, že si vás vybrala kvůli výcviku u zvláštních jednotek, dle mého názoru nebude jediný důvod její volby, myslím Jacku, že se jí líbíte. Za celou dobu co Valerii znám, se nikdy nezajímala o nikoho tolik, jako o vás.“
John se usměje, ale okamžitě zase zvážní.
„Ale teď bych rád přešel k tomu hlavnímu důvodu, kvůli kterému jsem vás zde zdržel Jacku, měl bych pro vás práci a …“ JC ho náhle přeruší… „To jsem přesně tušil, proč vždycky všechno musí být jak ze scénáře špatného Hollywoodského filmu, nezlobte se, ale už s celou záležitostí a CIA nechci mít nic společného!“ řekne rozzlobeně, rázně uhodí pěstí do stolu a chystá se odejít.
„Alespoň mne vyslechněte Jacku“
„Tak tedy mluvte“ odpoví JC již klidnějším hlasem a znovu se posadí
„Jak už zde bylo řečeno, sestavili jsme jednotku, čítající tři desítky dobře vycvičených mužů, kteří se vrátí do Tichomoří a celé souostroví důkladně vyčistí. Jelikož jsme v časové tísni, potřebujeme, aby celá akce proběhla co možná nejrychleji a v tom je ten problém, potřebovali bychom zkušeného průvodce a velitele, který už se na ostrovech vyzná a zároveň ví, co ho tam může potkat. Pochopte nás, jediný kdo splňuje tyto požadavky, jste vy Jacku, co tomu říkáte?“
JC bez váhání odpoví „Lituji, ale mou odpověď již znáte!“, poté se zvedne od stolu a odchází pryč.
„Pak to tedy bude muset Valerie zvládnout sama!“ řekne John už jen polohlasně.
JC se zarazí a otočí se zpět k Johnovi „Valerie? Ona se vrací do Tichomoří?“
John se podívá a odpoví „Ano! Sama se mi nabídla a přesvědčovala mne, že budete se vším souhlasit.“
JC nevěřícně zakroutí hlavou „SAKRA!!! ta ženská se snad opravdu dočista zbláznila!“ vyhrkne rozzlobeně.
„A co jste čekal Jacku? Říkal jsem vám, že Val je profesionálkou a ta neodejde od nedodělané práce. A teď mne omluvte, mám ještě nějakou práci ohledně výsadku na souostroví.“
John se zvedne od stolu a odchází rázným krokem pryč ze sálu. JC zůstává stát jak z kamene vytesaný, po chvilce usedá zpět do koženého křesla, opře si hlavu o opěradlo a nepřítomně hledí na třpyt křišťálových slziček visících z velkého zlaceného lustru.